Kateřinský 1. Škrpál roztančil Hudbocvičnu

Ve čtvrtek večer bylo ve střezinské Hudbocvičně pěkně veselo. Hrála MaláVelká muzika a tančil Peciválek. Vlastně netančil jen soubor, ale skoro všichni v sále. Kateřinský Škrpál se opravdu vydařil. Večerem provázela Eva Hysková, s výukou tance radila a pomáhla Klára Blažková a muziku vedly Eva a Adéla Černíkovy. Všichni v sále se dozvěděli, jaké tradice se držely na svatou Kateřinu a naučili se tanec Rejdovák a Rejdovačku.

Jaké tradice se držely na sv. Kateřinu?

Na Kateřinu se konala úplně poslední zábava v roce. Při kateřinských zábavách platilo tzv. „ženské právo“. Znamenalo to, že ženy pro tento večer převzaly povinnosti mužů. Platily muzikantům, staraly se o občerstvení, volily si tanečníky a objednávaly písničky.  Stály uprostřed sálu a muži naopak seděli na lavicích podél stěn. Říkalo se, že ženy a dívky „ohřívají posvícení“. To znamenalo, že mužům oplácely pohoštění z posvícenské zábavy. Ženské právo skončilo o půlnoci.

 

„Rejdovák a Rejdovačka“, byla ve 20 až 30 letech 19. století spojena do dvojtance, který se stal oblíbeným společenským tancem v době vrcholícího národního obrození. Jejich spojením bylo dosaženo náležitého kontrastu. Patří mezi nejstarší názvem známé české lidové tance. Ještě před 100 lety nechyběl na žádné venkovské zábavě. Vloudil se i do tanečních pořádků městských bálů. Svého času jako módní tanec pobláznil celou Evropu. Díky vynikajícím českým muzikantům pronikl tento tanec i do zámořského tanečního repertoáru. Zkomoleně byl označován jako „redova“.

Mapa objektů ZUŠ Střezina

ZUŠ Střezina,
Hradec Králové, Luční 838